Do ruda větřík ofoukl mi tváře,
oči oslepila od sluníčka záře.
Listí do vlasů zapletlo se,
cosi svědí mě v mém elegantním nose.
Prosím podzime, jen pojď dál,
příliš dlouho si opodál stál.
Konečně si přišel, už na čase bylo,
již bylo třeba, aby listí zemi skrylo.
Aby déšť prach z ulic smyl,
kde si se kruci flákal?
Kde si celý ten rok byl?!
Žádné komentáře:
Okomentovat