Pravidelná antišpekounská dávka emocí

   "Hej, carevna Vesi!! Ty si takovej přírodní úkaz v Český republice, kterej se mi svou rozlohou moc nelíbí."

   Pravidelný bdělý čtenář pochopil, že Kamil měl zase "antišpekounskou" náladu a všichni tlouštíci, špekouni, bagouni, tlustoprdi, nenažraný prasata, dinosauři, oteklý lidi ... zkrátka všichni trpící nadváhou, byli jeho nepřátelé. Zase ho tlustokožecká populace něčím popudila (kromě toho, že tlustý lidi sou dle Kamila "celkově neestetický tvorové"), a tak sem dostala na talíř dávku z Kamilovy "ošatky" antišpekounské teorie. Bylo to obohacující. Bylo to plodné. Bylo to k nasrání. A bylo to o velké dávce vnitřní síly, abych ten nůž, kterym sem si mazala "prasečí svačinu" pravidelnou večerní dávku Nutely, "omylem" nezabodla do toho anorektickýho stébla slámy, kterýmu říkáme Kamil.

   "Hej, ty zase hezky papínkáš. Doufám, že mě jako minule místo budíku do práce vzbudí to, jak ty tady v půl čtvrtý ráno votvíráš lednici, a pak i se svým prasečim úlovkem oddusáš chodbou do pokoje. Uvědom si, že vy - tlustý lidi ste děsně hlučný, jak ty vaše kopyta dopadaj na zem. Ste prostě jako dinosauři. Moje smůla je to, že špekouni, na rozdíl od dinosaurů nevyhynuli a já se na ně musim koukat. A to je pro moji citlivou gayskou duši takový zlo, jako když ráno zjistim, že mi došel gel do vlasů. Prostě celej den je v píči!"