Příklad č. 2, Ella:
... Já bych své děti do tří let do jeslí nebo do mš určitě nedala.Musela bych je vlastně svěřit lidem ,kteří jsou cizí.Do mš šli,až uměly říct,co se jim líbí nebo nelíbí,umět vyjádřit své potřeby.Dcera šla šla po třetím roce,syn ve čtyřech.S penezma jsme se uskrovnili,naštěstí v té době žádné hypermarkety ani koutky nebyli,takže nebylo ani kde utrácet.
Zdravím paní Ellu, a vcelku by mě dost zajímalo, kolik jí je let, že v době, kdy vychovávala DĚTI (takže Elli když "šly", tak s "y", to vím i já, zbytek chyb v textu snad raději ponecháme bez komentáře, každý máme své mouchi:-)), tak nebyly hypermarkety ... Budiž. Nicméně z první věty vyplývá, že si v té bezhypermarketové době vzala nějakýho zazobance, páč nemusela po vyčerpání mateřské zpátky do worku. Závist(!!).
Když budeme pokračovat, tak i kojenec vám vyjádří, co se mu líbí a nelíbí, dokonce i potřeby vám nějakým způsobem vyjádří. Nebojte se, že by ve školce bylo jediné dítě, které nedokáže vyjádřit potřebu nejíst špenátovou polívku.
Jestli dcera šla ve třech (někam, předpokládám, že do MŠ), tak nechápu Vaší první větu. ale dobrý. K poslední větě bych jen dodala, že s penězma jste se museli rozloučit v momentě, kdy jste počali první z dětí ... na dalších osmnáct let,
Stydne mi tu čína, takže "povznášení" bylo pro dnešek dost ... (Kde asi paní Ella žila, že tam nebylo za co utrácet?!)
Žádné komentáře:
Okomentovat