... ale najít si bydlení, to je "hra" pěkně k posrání! rozčilení. V zásadě se totiž neslučují moje vysoké nároky (tak jako na spousta jiných věcí) na byt a finanční prostředky, kterými disponuju. Teda já osobně v tuto chvíli disponuju jednou kapsou, ve který je kuevská vichřice. A v tý druhý je taky hovno nic. Nicméně můžu konstatovat, po půlroce hledání, že dřív najdu svůj skrytej/neexistující talent k cizím jazykům, než byt v Praze. A tím v Praze myslím tam, kde jezděj nočky tramvaje, číslo autobusu nezačíná trojkou a z vokna uvidím sousedům naproti do voken nebo parkoviště, ne lány kukuřičnýho pole, zdravím Zbraslav, Kbely a Háje, který si svoje jméno vskutku zaslouží. Vzhledem k mému současnému stylu života, se tyto a podobné oblasti zcela neslučují s mým nočním programem. Soríčko, stále (k překvapení všech) pracuju ve školce a taxíky jsou nedostupnej luxus. To si radši koupím na rohu ve vinotéce dvoulitrovku, abych měla čím spláchnout ranní kocovinu.
Kdo hledal byt ví, jakej je to k pokakání voser že je to běh na dlouhou trať. A že já nemám ráda běhy na dlouhou trať ... nebo jakýkoli běhy prostě. Když už něco najdete, tak je to buď družstevní (kdo kupoval ví, že na toto nee hypotéka, jakoby "nonsikomošámo"), v prvním patře směrem do čtyřproudovky, s vanou vedle kuchyňský linky (ano, skutečně i to už sem viděla) nebo malý jak hajzlíky v Pendolinu. Pak existujou byty, který by i ušly, když ovšem ze seznámku požadavků vyškrnete absolutní komfort jako balkón, hajzl oddělenej od koupelny a kuchyň, která se neskládá pouze z dvouvařiče, dřezu a lednice v chodbě. Když už se s tímhle teda smíříte, páč nemáte rádi ty "běhy" a chcete si kua už někde konečně chodit svévolně v kalhotkách a podprdě pyžamu celej den (abyste pochopili, bydlím s dalšíma třema kámošema), pouštět nahlas rádio Blaník a neřešit ranní harmonogram na koupelnu, tak počítejte s tím, že přijde nějakej chudej vocas kdesi z Brná a vyfoukne vám ten byt před rypákem. Zdravím tímto pána ze sobotní prohlídky, a aby vás ta vysoká koncentrace výparů a smogu na Ohradě zadusila, přeju ... A Bear Grylls vzkazuje, že mu máte vrátit ty khaky kalhoty odepínací na kraťasy, co jste si je vzal jako "slušnejší" oděv na návštěvu hlavního města ...
... Dneska jsme byly třeba na dalším bytě, já a moje "konzultantka" (čti všechno-vyřizovatelka) sestra. Tímto jí po 5487963x děkuju, ale bohužel jsem jí, jako prvorozená, přenechala veškeré schopnosti překonat vlastní lenost, což já neumím, aktivitu i ... prsa (teda jen do 19ti, kdy si i ty moje vzpomněly, že by mohly začít růst:-)) Navíc jí pět let nedegeneruje mozek mezi dětma a vyhořelejma kolegyněma v MŠ. Stále víc na sobě totiž pozoruju, že komunikace s dospělejma mi dělá větší a větší obtíže. Dobře, možná to bude spíš těma středečníma meetingama ve vinotékách, nebo potréninkovým "najedno", ale buď tohle, nebo do deseti let do cvokhausu. To si radši dřív oddělám játra, než se kejvat se zacpanejma ušima na houpacím křesle na 2. oddělení v Bohnicích. Zpátky k bytu. Představte si průměrný byt v Chánově, vynásobte počet obyvatel jednotky třikrát (to jsme někde na dvacetičtyřech), přičtěte skupču feťáků, deset plechovek spreje na zdi, čtyři požáry, osm přůstřelů zdi, odečtěte kabely na elektřinu a topení, do koupelny metr krát metr a půl vsaďte rohovou vanu, nechte je tam cca 10 let pohromadě žít a pak výsledek této rovnice přesuňte do Vršovic. Jo pardon, plus "balkon" (o trošku prodloužený parapet, nosnost asi jako stěna kartónový krabice). Tradáááá! A to, co vyšlo, tak tam sme dneska byly. Můj mozek zruinovala už jen samotná představa případné rekonstrukce týhle "Hirošimi" ve verzi 2KK ve čtvrtym patře bez vejtahu. Hohoho, to bych chcípla na ruce ... nohy, hlavu, voči a prostě všechno, včetně bankovního konta mejch rodičů ...
... nebo počkat, funguje eště ten pořad Jak se staví sen? Měla bych pro ně job:-))
PS. Mám novou oblíbenou pohádku, jmenuje se O přidělování pedagogických bytů, aneb co je delšího než čekání na Godota
PS2. Daj mi hypotéku i na karavan?
PS3. Dneska po mě dítě ve školce chtělo nakreslit MOZEK. Nakreslila jsem ho, ona ho vybarvila, vystřihla, nalepila na papír, pod něj nakreslila kastról a řekla mi, že by chtěla jíst mozky ... Vážně mi nepřidělíte byt? A aspoň lůžko v psychiatrický léčebně?!
Žádné komentáře:
Okomentovat