Like a plastic bag

   Tak mi tu můj milý Kamil dělá podvečerní discoshow. Mezi poctěné, jež se objevili na Kamilovém playlistu, kromě Lady Gaga a Victoria's secret fashion songy, se vešla i Kate Perry. A i se svou podprůměrně chabou anglickou slovní zásobou, sem dokázala zachytit heslo "...like a plastic bag". A na tuto adresu se vybavil jako vždy s trapným podtextem příběh doby nedávné.
   To totiž bylo toho dne, kdy můj osobní účet nabyde své podstaty, neboli obsahuje částku neoznečenou znaménkem mínus. A to se stává přesně dvanáctkrát do roka a to tehdy, když mi na něj přijde výplata. A jelikož sem člověk ekonomicky kladně nabytý, dávám ihned vše do oběhu, aby státní ekonomika zkvétala. A zbytek dní v měsíce seschlé somruju rohlíky a krabicový víno u spolubydlících.
   Abychom se dostali k jádru pudla. Se svou kartou sem hrdě kráčela Albertem, vozík zasypávala povýplatovým přepychem (jako máslo, mlíko, šunka, Tatranka ...) a u kasy se zpotila, jak fretka v bubnu automatický pračky. Nejdříve sem u pokladny bílým kapesníčkem zamávala divě Emmě Destinové, do pidiigelitek nafutrovala vše, co sem v amoku naházela do košíku a vydala se na cestu k domovu. Poučení pro příště vyplynulo během několika pikosekund. "Nejsem tak bohatá, abych si mohla kupovat levné věci." Nebyla-li bych skrbíl na čtyři kačky, koupila bych si igelitku v cenové relaci 5kč, nikolu tu korunovou. Páč i depresivama narvaný gorile v Trojský ZOO by došlo, že korunové tašky nejsou stavěny pro nákup váhy novorozeného hrocha.
   Pravá, levá, pravá, ...mlíko, Tatranka, brambory ... Stand up ovation. Taška skutečně respektovala gravitační zákony matky Země. Obě uši v piči ... ruce, taška na zemi ... levá noha v bramborovém pyré. Nejsem děvče, co hned panikaří. Nejdříve se ohlédnu, a podle počtu přihlížejících zákeřně se tvářicíh kolemjdoucí zvolím adekvátní reakční scénu. Podle potřeby volím mezi pláčem (málokdy, maximálně, že by mi kolemjdoucí čokl šežral tlačenku), upřímným  smíchem (taková ta trapnost, u kterých si většina lidí myslí, že trapnost odstraní. Nikoli!!) a "co?? pohoda, pohodička, rychle zahladit stopy a pryč, nikde nikdo". Po bleskových výpočtech sem zvolila taktiku C.. Nikde, nikdo. Sesbírat, na prsa, omotat rukama, odchod.
   Konec?? Nikoli. Sřejmě sem při narození omylem, spolu s plodovou vodou, vcucla i veškerou ironii světa, nebo alespoň Pražských částí. A možná i trochu středočeské. Protože si nedokážu představit jinou přírodní sílu, jež by dopustila, že uši druhé tašky drží partu s prvními ... a rupnou přesně v moment, kdy scházíte s náručí plnou obsahu prvé igelitky, notabene stojíte-li na patníku a hodláte přejít ulici. Pro ty, komu se to nestalo což je zřejmě celá Česká republika - první vytrysknou slzy (směs neúspěchu, zlosti a směšnosti dané velikosti trapnosti), za druhé se velice pomalu začnou shlukovat přeživsí mozkové buňky (ty, co nepláčou a ty, co se nemějou) a začínají tvořit únikový a přepravní systém, do třetice začíná stav realizace nedopečeného a nefunkčního nápadu. Během následující půlhodiny ste připraveni k prvnímu pokusu na cestu domů. Při pátem pokusu odhazujete většinu nákupu, do zbytku, co se nevešel do rukou kopete a vyvolené potraviny nesete v náručí a chráníte je před sebemenším poryvem větru, jelikož vaše potravinová pyramida nemá velkou šanci na přežití.
   Došla sem. Trapností sem vypotila 80% své vodní kapacity, námahou sem ztratila chuť k jídlu (naneštěstí pro mě, jen dočasnou cca hodinovou.-)) a ruce máte připraveny na amputaci díky odkrvení.
   Jestli máte i vy pocit, že ste v jakémkoli případě požili určitou koncentraci ironie osudu, pak je vhodné mít v lednici (za jakékoli finanční situace, i při účtové krizi) mít v lednici flašku vína, nebo aspoň tuzemák. Jelikož jediná vhodná injekce, jež vás udrží dál od Nuselského "skokanského" mostu, je pořádná prda alkoholu. Vlastně můžu konstatovat, že flaška vína je málo. A v kombinaci s tuzemákem si řádně vyčistěte záchodovou mísu, jelikož si s ní do rána půjdete alespoň jednou promluvit.
   Rada na závěr, krom alkoholu v lednici, prďte na jednokorunový tašky, kašlete na pětikačkový, taková plátěnka po dědovi unese vše. Jemu unesla deset lahváčů, vám to nákup taky odnese, i s tim tuzemáčkem do zásoby:-))