Ekloidní

Pod okapem soudek stával,

z okapu vodu odchytával.

Na kvítka z něj vodu brali,

ale jiní do něj sr ... :-))

   Nechápete? No bodejť by jo. My sme totiž, v našem sídle uprostřed Palmovky, měli dlouhou noc. A vzhlede k tomu, že většina témat hovoru již byla několikrát probrána, tak sme vzopínali na své dětské "ekl" historky. A třeba taková pani Alena (jen ať to celej národ ví, co si dělávala) se nám svěřila ... a lidem zůstali "pohoršenim" huby viset dolu. Ale, což? Každej by na svym kontě našel nějakou pjasájnu, kterou by radši hodil do záchodový mísy, zalil Savem a dlouze splachoval. A nebyla bych to já, kdybych to nechala jen tak vyšumět. Takže eště za čerstva sem to pospojovala do veršů a Aleně to už tři hodiny zdobí zeď na Fb. A kdo to z tý básničky nepochopil, ... je hoden koupele v tom sudu.

Kamila sráti není radno,

rozzlobí se - spadneš na dno.

To pak od něj víno jinak chutí,

už po prvnim loku cítíš pnutí.

Byl prý mladý...plný zlosti,

tvorbu vína vzal si na starosti.

"Lahodným" mok až po okraj byl,

nechtěla bych být v kůži toho, co to tenkrát pil.-))

   A nebyl by to Kamil, kdyby neměl potřebu, trufnout každýho a ve všem. Tudíž i on ze svého pytle dětských vzpomínek vytáhl opravdovou perlu. Jediné, co bych k tomu řekla, kromě toho, že Kamil neměl koule nechat tu básničku na zdi ani deset minut, že od Kamila zřejmě delší dobu nebudu chtít dolejvat.