pátek 23. srpna 2013

Divná ... No,a ??!!

   Nedávno mi jeden z mých gayů ("Mých", protože s nima bydlim, tudíž je beru jako svůj majetek) řekl, že sem divná. Vzhledem k tomu, že mi to vlastně říká obden, bylo třeba se nad tím zamyslet ...

   Ano, skutečně sem divná. Jelikož sem blbá, rezavá a lína po otci (jak uvádí má matka). Pihatá, prudérní a zakomplexovaná po matce (jak tvrdí otec). Chamtivá, tvrdohlavá a sobecká po dědkovi (autorem je opět má matka). Ušatá, uječená a nahluchlá po babce (říkával děda -  ano, ten chamtivej, tvrdohlavej a sobeckej). Oplácaná, neempatická a nespolehlivá po mých biologických rodičích (jak v mládí tvrdila má mladší sestra, která má sice šikmý oči, i když rodiče jsou stoprocentní Češi. Měří metršedesát, přestože otec i matka mají nad 175cm. A prsa má velikosti D, které v naší rodině neměl nikdo, dokud si teta Marta nevzala plastickýho chirurga - přesto mi do 15ti tvrdila, že já sem ta adoptovaná). Také sem zastydlá v pubertě, jak mi diagnostikovala třídní učitelka na gymplu. Na vejšce mi pro změnu bylo sděleno, že sem imunní vůči jakémukoli, mé znalosti rozšiřujícímu snažení (že pane profesore Hájku?!).
   Vrátime-li se o pár dekád zpátky do minulosti, tedy do mého dětství, byla sem pohybově nedostatečná pro aerobik (po pravdě řečeno, hopsat v upnutém flitrovém trikotu po laminátové bedně ve mě vzbuzovalo takový pocit znechucení, že sem bedny raději rozkopávala volně do prostoru, jen abych mohla trávit pět minut tím, že je budu vracet na původní pozici). Tělesnou konstrukcí neslučující se s gymnastikou (tělo oplácané dětskými faldy bylo dosti fyzicky náročné jistit na kladině). Nadměrně hlučná a neposedná na sborový zpěv (potřebu vyčnívat sem zkrátka nemohla zapřít, navíc ty sukně s volánky přímo volali po tom, abych se v nich točila, jako holub na báni). Přespříliš kreativní a svébytná na keramice (místo hrnečků sem na hrnčířském kruhu tvořila bludiště pro kapky vody, nebo zkoušela doletovou vzdálenost hroudy keramické hlíny).  Nepřijatelně agresivní pro tenis (náklady na opravy rozmlácených raket znatelně převyšoval roční příspěvky). Rytmicky slabá na zobcovou flétnu (dneska by před mýma flétnovýma remixama smeknul i sám Mozart). Zpomalená ve startovních reakcích na atletice (člověk se chvilku kochá okolní přírodou a najedou sou všichni pryč). Na hodinách kreslení sem pro změnu byla až příliš rychlá (koho by bavilo čučet hodinu na kýčovitou vázu s oschlýma gerberama?). Strach z výšek se pro změnu neslučoval s horolezením (strach z výšek byl krycí název pro obří zadnici a příliš slabé bicepsy).
   Divnost sem nezapřela ani během studia na základní škole, za což mluví několikastránkový výpis učitelských poznámek typu "Neustále vykřikuje správné odpovědi.", "Vysmívá se spolužákovi s rovnátky kvůli jeho svačině.", "Povídá si se spolužáky během výkladu a oni poté neumějí odpovědět, když jsou vyvoláni. Za to se jim posmívá a vykřikuje správnou odpověď.", "Rozbila spolužákovi čínské pero, když s ním - perem hrála baseball během velké přestávky", "Místo kružítka používá kovové mince nebo krabičky na svačinu.", "Během hodiny stříhala bombičku od pera a inkoustem poničila školní majetek - lavici.", "V hodině matematiky si dopředu píše výpisky z přírodopisu. Na hodině přírodopisu poté ruší správnými odpověďmi, jelikož si je dopředu nastudovala.", "Z penálu si spolu se spolužákem staví pyramidy, které při pádu hlukem narušují vyučování." ... Není snad třeba dodávat, že nejedno vysvědčení bylo ozdobeno napomenutím třídního učitele:-))
   Co dodat? Divnost ke mě prostě patří:-)) Průměrnost je nudná ...

   Hezký divný den

1 komentář: