Páteční dvojboj (školka, ELLE) jsem zvládla i bez kafe. Pokud za "zvládnutí" počítáme to, že jsem půl hodinu poté, co jsem přišla domů, usla při čekání, než se mi dovaří voda na čaj. Redakci jsem totiž opuštěla o půl osmé večer. Zaprvé jsem "měla práci", za druhé si to tam hodlám (do)užít ... za třetí jsme se dívali na Gucci přehlídku, a od toho se neodchází.
Do školky jsem ráno kupodivu nezaspala, ale ani přesto jsem to prokletý kafe nestihla. To víte, malování obličeje na můj xycht zabírá stále víc a víc času. I když nevím, zda to není zbytečné, když vám půlka steče potom, co vás pár dětí "opčíkne" nebo "oprskne". Bez toho kafe jsem se samozřejmě školkou ploužila jak důchodci cestou z Kauflandu. Do toho jsem měla kouzelnej den, kdy jsem neustále narážela do dětí. Třeba loktem, kolenem, nebo rovnou zadkem (sorry, Kryštofe). Přísahám, že to nebylo naschvál. Vážně, nulové procento ironie. Na ddruhou stranu, jak by řekla matka, škoda rány, která padne fedle. Ale asi možná taky proto jsem schytala od Nováka takovou podobiznu, jakou už FB a Insťáčový publikum dávno zná. Pro jistotu sdílím i tady, abyste si o mě ten obrázek mohli ucelit. A to se všem snažím tvrdit, že mě mají děti rády. Z tohohle obrázku přímo čiší, TA láska ...
(Je asi všem jasné, že JÁ jsem ta temná zrůda se třema očima úplně vpravo. To veselé a barevné jsou mé kolegyně. Já se jen ptám "Proč?!", kua.)
"Hele Baru já bych to bral jsi tady hubená a máš zatraceně dlouhé vlasy, krásně opálená no ty tři oči jsou trošku moc ale co ..." ... slovy klasika, díky Bejší ...
Pátek v ELLE byl naplněný víceméně jedinou činností ... a samozřejmě tlacháním s veškerým obecenstvem v dosahu dvou metrů ode mne. Tvoření "BOOKu". Bystřejší už tuší, stoupenci filmů "Ďábel nosí Pradu" vědí, a zbytek má Google. Ona fakt existuje, TA kniha, co se nosí "Mirandě" až domů. Co je v ní všechno, a co je děěěsně tajná. A dali ji na starost mně. Takže vím všechno. Víc než všechno. Aničko, skvělej článek (ten, co nám nikdo něchtěl dva tejdny ukázat). Alexi, ta fotka u Fashion? Ehmm, ehmmm, smích (Lin, vím, že vsuvku "smích" moc lovískuješ, to bylo pro tebe:-)) Jo a na těch fotkách vypadáme jak banda nasranejch uprchlíků. Kromě mne, já vypadám jak smažka, co přišla před obědem domů z párty a zjistila, že došel koks. A Láďo, až budou hledat kompars do historického filmu o Treblince, směle se tam přihlaš, ta německá uniforma ti k tomu tvýmu výrazu sedne, jak prdel na hrnec.
Víte, co se stane, když se skutečně věnuji náplni své práce? Jsem potichu. Jsem tak potichu, že se M. během dvou hodin dvakrát zeptá: "Bára jako dneska nepřijde do práce?!" Co? Sedím od něj ani ne dva metry, co deset minut okolo něj proklušu s haldou papírů a v poledne mě eště málem poslal do KFC pro oběd. Ale očividně ho zmátlo to ticho. Sama jsem byla překvapená tím, jak moc jsem pracovitá. Až mi z toho vystydnul oběd, kterej mi "s láskou" dones Románo. A i kdyby byl armagedon, tak oběd jím vždy teplej. Jako a jak jsem ten Book dělala, tak musím říct, že až to profrčí rukama "photoshopera", tak to bude peckovní číslíčko. Projde to eště nějakou korekcí, ne?!
(No, ve filmu to teda vypadalo o dost honosněji. Ne, bez prdele, tohle je ONO ... a nosí se to vedle do redakce Marienne, ne k Mirandě.)
V úterý začínáme poradou s A. v deset ... eště že přijdu až na půl jedenáctou.-)) V úterý taky začíná posledních pár hodin mé existence v redakci ELLE. Pomalu si chystám "čistonosopleny", páč už v pátek, když jsem se dívala na film "Můj přítel delfín" jsem málem, pod tlakem emocí, upustila slzu. Přátelé, nechceme je přemluvit, ať si nás tam nechají. Že bychom tam docházeli na pokec, udělat kafčo redakci a rozváželi věci z focení zpátky do showroomu. Nebo se stali asistentem asistentky asistentky, že Alexi:-* (Nicméně děkuju v pátek za pomoc.)
PS. Sophiina volba na vlastní kůži. A to já jsem si vybírala teda z více lidí. Dostala jsem lístek na módní přehlídku, doma jsem si nakreslila detailního pavouka, koho z vás (stínovko) vzít. Trvalo mi to dvě hodiny, krabku cigaret a dvě decky Božkova. A když jsem nakonec vybrala, kdo z vás by si zasloužil, abych ho vzala s sebou, tak jsem zjistila, že se lístky musely registrovat do 21.9.. Trochu pozdě, když máte 25.9.. Nicméně, Sophii už nikdy více ...
PS2. Směla jsem Book odnést "Mirandě". Tak jsem ho odnesla ... Miranda má do středy dovolenou. Tak jsem ho zas přinesla zpátky.
PS3. Ten kávovar je i na mletou kávu, třeba na tu, co jsem koupila skoro před měsícem a dělali jsme si z ní turka, páč jsme si mysleli, že je jen na zrnkovou ... (interní oznámení)
Žádné komentáře:
Okomentovat