To mi dneska, nad mňami propečenou krkovicí v mňami medovohořticový omajdě, řekl R. Prej, že když mě viděl na první poradě, tak si v duchu konstatoval: "Tak tuhle budu buď zbožňovat ... nebo nesnášet." Což by vysvětlovalo to, proč se se mnou půlka kanclu nebaví. Já teda když jsem viděla poprvý R. (útlej drobounkej chlapeček s vietnamskými rysy ve tváři, k.revsky dobře oháklej ... a to je mimopražskej, přátelé. Potlesk a famfáry!), tak mi bylo jasný, že naše dva styly a povahy se chtě-nechtě budou muset spojit, abychom vytvořili neřízené tornádo. Druhá předpověď do konce tohoto týdne je, že ta půlka kanceláře, co se se mnou "neka", se změní ve většinu kanceláře, co se se mnou "neba", "neka" a ... "Pošlete ji někdo pro kafe, ať už ji nemusíme poslouchat!"
Do konce přístího tejdne eště zkazíme Lin. a spolu s ní stáhneme na "rebelskou" stranu všechny, co s náma v nejbližší době neukončí obědové kontakty. Jen pro lepší představu, Lin. je děvčátko tak outloučké, že má člověk neutuchající potřebu si ji dát do kabelky (s její váhou a výškou by stačilo psaníčko) a doma si ji vystavit na poličku mezi porcelánové panenky. Od pohledu tichá voda, průhledná a útloučká tichá voda, ale za naší dosavadní asistence jsme jí znatelně rozdivočeli. Co s tebou jen děvenko bude?!
Teď oznámení všem mým kámošům, i těm pouze fejzbukovým do počtu. Do konce měsíce září, nebo aspoň do doby, co budeme mít DÚ od A., vás budu otravovat divnošskejma dotazama jako: "Kde si sebe představuješ za deset let?" apod. Ano Tino, ano E., vím, že vás to mega prudí, ale já vás včas varovala, myslím, že už někdy v červenci, že jestli se do ELLE nějakým čirým nebeským bláznostvím dostanu, tak budete moje subjekty zkoumání a "přítelové na telefonu". A vy ste souhlasily, naivky. Takže koukejte si otevřít ty dotazníky, ty taky Terezo, a Times New Roman vel.12 a psala, psala, schnel! Lenko D., tobě to obratem posílám taky, i když nesplňuješ věkový limit, za to žes mi řekla, že včerejší básnička byla nudná ... Nudná sice byla, ale tak jak nemám bejt nudná, když jsem plná Lexaurinu:-)
Má asistentská práce za dnešek? Odnést obálku do nóbl hotelu (naštěstí sem o tom věděla od včera, takže sem se vyhla bílým keckám a hodila se do gala). Čekala sem hodně, ale pána v cilindru u dveří? Ten mě nenapadl. Povím vám, že uvnitř to bylo kráááásňoučký. A luxusňoučký. Takovej ten hotel, kde bych byla v háji už ráno při snídani, páč bych nevěděla, která vidlička je na který vejce a osobní sluha by mi otíral kaviárový tousty až z čela. Přišla sem si při tý pikosekundový návštěvě recepce tak nepatřičně, až sem si z toho zapomněla udělat selfie s pánem v cilindru. A to bych zaručeně vyhrála tu soutěž o nejlepší fotku během naší stáže. Tutovka! Ne, kecám. Žádná taková soutěž není. Lidi, co mě znaj už vědí, že mám spousta svých imaginarních soutěží. A dotyčný soutěžící o ní většinou neví. Třeba Lin. dneska soutěžila, no soutěžila, spíš já jsem si dala za úkol, že ji uvidím sníst celý oběd. Takže gratuluji Lin., dneska si to hezky všechno spapinkala, chválím! Odškrtávám si další položku ze (imaginárního) seznamu.
Dotazy?
"Tuto píseň bych ráda věnovala Martinovi H., který nám ji věrně interpretuje každý den ..."
PS. Jako správná asistentka jsem koupila kávu, cukr a mlíko, srdce mi nedovolilo se na vás, mí drazí kolegové, dívat, jak furt zkuhráte po kafi.
PS2. A taky mě nebavilo chodit ho somrovat do Marienne.
PS3. Ráno vařím kávu výměnou za kokýnko (makronky, koblihy, donuty, koláčky - krom makovýho, apod.).
Žádné komentáře:
Okomentovat