Je jaro. Většina živočichů se
rozmnožuje, Praha se nám opět ponořila do smutných smajlíků "Musíme to
opravit" a pro školky nastal čas výletů. Juch!
Dřívávějc, rozumějte za
minulého vedení školky, jsme jeli jednou ročně na celodenní výlet objednaným
(homologovaným = pro děti upraveným) autobusem. Letos máme využít svižné
pražské hromadné dopravy. Vzhledem k tomu, že zácpy se vyhnuly snad jen metru,
je to v těchto parných dnech vskutku labužnický kumšt.
Nu, vydaly jsme se s dětmi do
Stromovky. Dvacet jedna kusů. Z toho tak šest tříletých. Naštěstí máme
asistentku, takže jeden pár rukou navíc. Cestou na tramvaj děti ohromně zaujal
čerstvý holubí trus. Dvě z nich zaujal natolik, že jím musely projít. Jaroušek
mi mezitím oznámil, že "se dnes necítí na dlouhé procházky, protože se mu
nedobře spalo a nemá dostatečnou energii". Jarinovi jsou čtyři roky.
Tramvaje v místě našeho
nástupu jezdí italskej styl, aneb přijedu až se mi bude chtít. A vzhledem k
tomu, že jsou všude okolo kancelářské budovy, tramvaje jsou přecpaný
kancelářskou honorací a na malé děti není nikdo zvědavej.
Tramvaj přijela plná. Překvapivě.
Člověk v tu chvíli přemýšlí, zda se otočit na podpatku a celou akci odpískat.
Nebo po vzoru čínskej pracovníků, co tlačí lidi do přecpaného metra, silou
vtlačit svou malou reflexně žlutou masu živé hmoty do vagónu. Jsem narozená ve
znamení lva. První varianta nepřipadá v úvahu. Vedení chce vejlety MHD, budou
vejlety MHD.
Máme tu malý kvíz. Kolik lidí
z cca dvaceti sedících se zvedne, když nastoupí školka? Aspoň pět šest, ne?
Nooo ne, leda prd. Přesně dva. Z toho jeden důchodce, druhá o berli. A ostatní koukaj
jak gorily v mlze na ten neonově žlutej cirkus v rozjíždějící se tramvaji. Lidi,
já vás chápu, věřte mi. Štvem vás. Jste unavení, nesnášíte dětskej hluk,
potřebujete si vsedě sklidit farmu na FB. Nicméně šance, že vás ta skupinka
mláďat zašpiní nebo jinak naruší váš osobní prostor, se sníží, pokud je necháte
po dvou až třech posedat.
Netvrdím, že děti potřebují
nutně sedět. Chraň Bůh! Já si svý zlobivce a předškoláky ráda nechám stát.
Nožičky jim neupadnou. Ale když okolo vás při rozjíždění proletí bloňďatej
trpaslík, tak ho aspoň chyťte. Učitelka to nestihne, protože současně s ním
letěl i Franta s Vaškem a naše paní asistentka.
Věřte mi, že když učitelkám
na 21 dětí uvolníte 5-6 míst, vaše karma raketově vystřel. Mezi sedící patřil i
takovej ten mnich v popelářskejch (čti oranžových) dupačkách, kterej lidem na
ulici prodává talismany, či co je náplní jejich podnikání a káže něco o
altruismu. Myslíte, že ho napadlo se zvednout? Velký kulový. Můj pokus spočítat
děti rozeseté po půlce vagónu dokonce kvitoval drobným úsměvem.
Finiš nastal u kašny kousek
od školky. V kašnách se najde spousta věcí. Peníze, odpadky, mobily. My měly
obrovské štěstí, v té naší bylo hovno. Doslova. Doufala jsem, že si ho děti
nevšimnou. Což bylo fakt naivní. Natálka: "Hej pančelko, v tý kašně je
hovno..." "Pst, Naty, tak snad bobek se řiká. Ale spíš je to
šiška." Snažím se profesionálně odklonit debatu od ožehavého tématu.
"No to teda neni šiška, hej, Tondo, pocem, že je to hovno. Promiň
pančelko, hovínko." Tonda zhodnotil, že to je vskutku bobek.
Za dvě minuty přiběhly celý
uřícený Dominika(4) a Tánička(4), že prej mi musej něco hroznýho říct. Tak si
říkám, co se komu kde přihodilo... "Hele, pančelko Báro, v tý vodě, ... v
tý vodě,... v tý vodě je prostě hovno!"
Byly jsme na výletě. Bylo to
náročný. Aspoň pro úči. Vyšlo nám počasí, dětské hřiště taky ušlo, přežily jsme
jízdu tramvají, daly jsme si zmrzku. "Ale nejlepší, nejlepší na tom bylo,
že dno fontány zdobilo hovno, mami."
Že
jsme radši nezůstaly na zahrádce…
PS. Josefína mi uprostřed Stromovky
oznámila, že si zapomněla přezout bačkory
PS2. Pokud dětem řeknete, že mají lézt jen
tam, odkud zvládnou slézt zpátky, připravte se na drobný horolezecký
experiment, až se budete pokoušet zachránit dítě zaseklé na vrcholku
horolezecké stěny.
PS3. Takovej ten okamžik,
kdy se vás předškolák před celou tramvají zeptá, kdo ukřižoval Ježíše. A čeká
na odpověď... a celá tramvaj s ním.
Žádné komentáře:
Okomentovat